† 25. 06. 2010 | kód autora:
Xs6V květnu letošního roku se na světlo světa po pětileté odmlce dostalo napjatě očekávané nové album amerických neopunkových nestorů Green Day nazvané "21st Century Breakdown", a proto jistě neuškodí připomenout si fenomenálně úspěšného albového předchůdce "American Idiot". Hned na úvod této retrorecenze se musím přiznat k tomu, že žánr "neopunk" zrovna extra nemusím. Líbivé melodie, pozérská rebelie, první příčky v hitparádách i prodejnosti... tohle všechno je přesný opak toho, CO je to punk a hlavně PROČ vznikl. Slovo punk v názvu tohoto stylu působí skoro jako výsměch těm, kteří tyto hodnoty vyznávají. Možná by to chtělo nějakou novou škatulku, kterou bych já osobně nazval možná "pop-rock'n'roll" (to zahrnuje jak líbivé melodie, tak rockovou energii, rychlost a tah na branku). Nemluvě o tom, že pokaždé, když nějaká deska "vyletí" nahoru, okamžitě se na ni nalepí spousta sezónních "fanoušků", jako různých smažek, diskoušů, skejťáků, popíků a spoustu dalších jim podobných hudebních embryí, jako se to v minulých letech bohužel stalo třeba System Of A Down nebo Korn (nám, co sledujeme jejich vývoj od prvních alb, je to trochu líto). To vždycky nezbývá než doufat, že se objeví nějaká nová kakaová árenbíčková (pro neznalé = r'n'b, to s čím se u nás prezentuje to oteklé dítě jménem Sámer, za oceánem uniformní stádo stejně znějících zpěvaček afroamerického původu) hvězdička z USA a oni obrátí svou přelétavou pozornost na ni. Ale to jsem odbočil. Je pravda, že tenhle žánr mě někdy v 10 letech přivedl k rockové hudbě a právě tehdy jsem propadl kouzlu elektrické kytary a celkové síle této hudby. Tehdy jsem pochopil, že jde o lásku na celý život.
Jedno moudré přísloví praví, že čas vždycky oddělí zrno od plev. A to platí i v hudebních žánrech. Tehdy to byli The Offspring a právě Green Day a tyto kapely si i po tolika letech uchovali status nekorunovaných vládců tohoto stylu, kterým ani s odstupem nešlapaly na paty různé karikatury typu Blink 182 (i když těm se pravda sem tam nějaká pěkná hitovka povedla), Sum 41 nebo Simple Plan. V případě uvedené urozené dvojice se jedná o kapely s jasně rozpoznatelným rukopisem, charismatickým frontmanem a hlavně jednoduchými, ale sakra chytlavými nápaditými písničkami (nehledě na to, že několik jejich členů hrálo v respektovaných a vyloženě punkových kapelách – např. frontman GD Billie Joe Armstrong patřil několik let do Rancid). Nikdy však nešlo o nějak extra umělecky cenné desky. Proto mi toto dnes již legendární album "zelenáčů" ve své době připravilo takový šok. Úvodní "American Idiot" se ještě drží zavedených kolejí, ale v dobrém slova smyslu! Jedná se totiž o jednu z největších hitovek v jejich kariéře a to hlavně díky geniálnímu riffu. Pak už to ale přijde. Album je totiž vzhledem k směřování kapely z posledních let před vydáním tohoto opusu až překvapivě pestrým a barevným zážitkem. Tvrdší sound, vůbec nejlepší produkce v porovnání s ostatní diskografií a především nejvyspělejší skladby a nebývalá hráčská forma. Vůbec, hned úvod alba s vysokou koncentrací frekventovaných a skutečně skvělých hitovek jako již zmíněná titulní věc, balada "Boulevard Of Broken Dreams", které nechybí potřebná a možná trochu nostalgická hloubka, evidentně související s pokročilým věkem všech zúčastněných muzikantů, a hlavně absolutní hitovka "Holiday" (ten moderní energický náboj je nesmírně strhující) dává jasně tušit, že GD se tehdy opravdu překonali a hlavně stvořili něco, co by v tomto žánru vůbec nikdo nečekal: koncepční album!
To je navíc vnitřně rafinovaně rozseknuto na zjevné epické kusy po textové stránce a na věci, jejichž návaznost na příběh o dospívání (resp. dozrávání) postavy mladého Jimmyho si posluchač musí vytušit z jejich nálady a s tím souvisejícím umístěním v pořadí tracklistu. To je v tomto žánru naprosto nečekaná věc, která vyráží dech. V první skupině bezkonkurenčně vyniká šokující "Jesus Of Suburbia", takřka desetiminutový (!!!) mix rock‘n'rollu, popové lehkosti Beach Boys, energických Blur (časy okolo alba "Parklife"), Therapy?, povznášející pompéznosti The Who (jejichž slavná rocková opera "Tommy" byla pro trojici jistě hlavním inspiračním vzorem) a stejně tak i hravosti žánrově klasických, ale ne tolik ortodoxních part jako The Clash. Tato kompozice, složená z několika samostatně pojmenovaných podčástí (scén), připomíná takové punkové Dream Theater. Druhá skupina je až po okraj naplněna ryzými vypalovačkami typu "St. Jimmy", "Letterbomb" nebo titulní "American Idiot". Další kategorií jsou již vzpomínané baladické songy začínající s "Boulevard Of Broken Dreams", "Give Me Novacaine", "Whatsername" s pohnutou náladou, škoda jen, že jinak skvělá "Wake Me Up When September Ends" nenásleduje trefnou symboliku i obsahem. K těmto baladám inklinuje ještě i stadiónová "Are We The Waiting", nejvíce připomínající Def Leppard. I když podobné stadiónové popěvky a pompéznost z duše nenávidím (jsem spíš zastánce neokázalé klubové scény), od GD to vyznívá tak nějak naivně roztomile, až je to hezké. Zbytek už jsou "jen" (na poměry alba) hitovky, kterým ale nebyl souzený videoklip. Jedná se hlavně o songy "She's A Rebel", "Extraordinary Girl" (jedna z největších originalit, protože začíná takovým world mixem nejvíce připomínajícím Balkán!) a nebo "Homecoming" (svým rozsahem a obsahem podobná "Jesus Of Suburbia", kde skvěle pobaví dřevní rock'n'rollová klavírní vyhrávka). Kapele a jejímu labelu asi muselo dát pořádně zabrat určit z "American Idiot" singly, tentokrát jim však podobnou námahu může nejedna žánrově spřízněná kapela tak akorát závidět (řeč je kromě jiných i o výše uvedených The Offspring).
Když nad tím tak přemýšlím, zmínil jsem se v pozitivním slova smyslu o VŠECH písních na tomto albu. Jedeme do finále a já teď i přes hrozbu ukamenování ze všech možných stran (od ortoxních punkerů až po zatvrzelé podzemníky a adroše z řad redakce ;-)) vyslovím kacířské závěry. Jde o nejlepší neopunkové album všech dob (trochu mohou svým vlivem na hudební scénu konkurovat pouze průkopnické desky žánru jako "Dookie" z vlastního tábora nebo "Smash" od The Offspring), které silně přerostlo hranice žánru a svou koncepcí je výjimečné v celé šíři mainstreamového rocku. Jde o desku, která si nejen v porovnání se spolunominovanou "konkurencí" zaslouží tu spoustu výročních cen, které za daný rok posbírala. A hlavně je to album, které si právem zaslouží maximální počet bodů (prosím, srovnávat s dalšími alby v rámci žánru, tak je to podle mě nejobjektivnější, protože srovnávat podle stejných měřítek třeba album nu-metalové s albem progresivního rocku je podle mě neadekvátní, když každé z nich má sílu v něčem úplně jiném - to abych se ospravedlnil aspoň před některými z vás :-). Resumé je tedy následující: Ano, je to jednoduché. Ano, je to komerce. Ano, nejsou to žádní páni muzikanti. Ale tihle kluci prostě umí. Mají nápady, strhnou davy a mají už něco odehráno (fungují už od konce 80. let!). Je sice pravda, že je ve své době nemuseli hrát 15x denně v rádiu, ale jinak si svůj tehdejší a vlastně i současný (podpořený aktuální novinkou) úspěch naprosto zaslouží.
† 25. 06. 2010 | kód autora:
Xs6Slovo láska má širokou škálu významů, od bytostně důležitého vztahu (láska mezi dvěma lidmi, vlastenectví jako láska k vlasti) po vyjádření spokojenosti nad chvílí zábavy ("Miluji ten film"). Termín "láska" může popisovat intenzivní pocit náklonnosti nebo emocionální stav, často mezi osobami, zvláště mezi mužem a ženou, a zároveň i odpovídající postoje a jednání. Pro svůj velký psychologický význam je láska jedním z nejdůležitějších námětů v umění – knihách, filmech, divadelních hrách i písních mnoha žánrů.
Pod tímto pojmem si může mnoho lidí představit různé podoby lásky v té nejlepší podobě.
Někteří řeknou: "Pravá láska je, když ten druhý chce být se mnou a za nic na světě mne nevymění."
Jiní řeknou: "Pravá láska je, když ten druhý mi dovolí cokoli, např. jezdit s kamarády na hory a nevyčítá mi nic - dává mi svobodu."
Další řekne: "Pravá láska je, když dělám chyby, tak ten druhý je chápe a nikdy mi je nevyčítá (nedochvilnost, lhaní, nespolehlivost, nepřesnost, pasivita, nepořádnost, neupřímnost...)."
Jiný řekne: "Pravá láska je, když přítomnost milované osoby ve mne otvírá mé lepší já a kdy díky milované osobě nedělám chyby, kterých jsem se do té doby dopouštěl (už nejsem nedochvilný, aby na ě moje láska nemusela čekat, v přítomnosti milované osoby mi nejde lhát, chci, aby se na mne mohla spolehnout, hlídám si slova, ať jsem přesný, aby si moje slova nemohla vykládat špatně - abych ji neublížil, nejsem pasivní, ale vymýšlím dárky, a také jiné způsoby, jak ji potěšit, jak být s ní co nejvíce, kam ji vzít na výlet, už jsem pořádný, protože bych se styděl ji vzít do neuklizeného pokoje, nejde mi být vedle ní neupřímným atd.)."
Nebo: "Pravá láska je, když mi ten druhý odpouští všechny mé chyby."
Také: "Pravá láska je, když mi ten druhý nedovolí, abych se choval hůře, než za jakého mne pokládá."
Či také: "Pravá láska je, když mohu druhému věřit, že mne nikdy nezradí, a také se jí mohu svěřit se vším, co mám na duši a ten druhý mne bude podporovat, pomáhat mi, držet mne, když budu potřebovat."
Najdou se i tací, co řeknou: "Pravá láska je, když mne ten druhý nechce změnit a přizpůsobí se mi."
Nebo se najdou i tací, co tvrdí: "Pravá láska je, když pro mne udělá vše, co mi na očích vidí."
Nejvíce lidí si pod pojmem pravá láska představuje: "Pravá láska je, když ten druhý stojí vedle mne v dobrém i ve zlém."
Jenomže všechna tato tvrzení mají své příznivce či odpůrce. A na základě těchto postojů lidé reagují.
Ti, co tvrdí, že pravá láska je: "Když ten druhý chce být se mnou a za nic na světě mne nevymění", mají svoje odpůrce, kteří oponují: "Přece nejde pořád být s jedním člověkem, to bychom si brzy lezli na nervy. A také bych se cítil omezován neustálou přítomností toho druhého." Tito odpůrci, aniž by si to uvědomovali, dali přednost před láskou něčemu jinému, co je obsaženo právě v tomto tvrzení: "Já bych přišel o svobodu." Pro ně je svoboda důležitější, než láska, proto se jim takováto podoba pravé lásky nezamlouvá.
Která z těchto stran to vnímá dobře?
Obě a ani jedna. Svoboda v tomto pojetí není dobře chápána.
Člověk se nemá ani nechat spoutat láskou, ale ani se nemá nechat nedotčený láskou, kdy se jí nemíní přizpůsobit.
† 25. 06. 2010 | kód autora:
Xs6Velká letní soutěž
Zúčastněte se i vy naší velké letní soutěže o hodnotné ceny! Přihodilo se vám a vašemu mazlíčkovi něco neobvyklého, něco zajímavého nebo chováte zvířátko, které je méně známé či raritní? Chcete se o svůj příběh či o chov podělit s ostatními? Pokud ano, neváhejte a pošlete nám svůj příběh i s fotkami na adresu martina@svet-zvirat.cz a nejlepší z Vás budou odměněni věcnými cenami
† 05. 05. 2009 | kód autora:
KEr
Tak tady je pár
Fotek z Nei Pori
† 05. 05. 2009 | kód autora:
KEr Fragocastello
Podle některých autorů nejkrásnější benátská pevnost na Krétě. Byla postavena Benátčany r. 1371 na obranu proti pirátům a místním povstalcům.
Pamětihodnosti
Při vyslovení tohoto slova si mnozí z nás asi představí bílé ruiny chrámů, torza krásných soch a divadla dodnes udivující svojí dokonalostí.
Erechteion
Erechteion byl vybudován v letech 420 až 406 př. Kr. na nejposvátnějším místě Akropole. Zde nechala bohyně Athéna vyrašit svůj nejvzácnější symbol – olivový strom.
Trojská válka
Byla nebo nebyla trojská válka? To je otázka, na kterou asi dnes odpověď nenalezneme. Určitě však nevypukla pro spor o ženské kráse, určitě nevypukla proto, že trojský princ Paris unesl Helenu, ženu spartského krále Menelaa.
Metora
Kláštery v Meteoře se vedle antických památek a Athosu řadí k největším atrakcím turistického Řecka.
Knossos
Knossos je pro mnohé symbolem Kréty, symbolem začátků evropské civilizace, symbolem mínojské kultury .... .
Benátská pevnost
Benátská pevnost v Heraklionu je dominantou hlavního města Kréty. Mohutná stavba z kamene, omývaná ze čtyř stran mořem a spojená s městem pouze molem, je obdivuhodnou ukázkou stavebního mistrovství své doby.
Korfu
Korfu je jeden z nejznámějších ostrovů vůbec a určitě spolu s Odysseovou Ithakou, nejznámější z Ionských ostrovů. Má se zato, že Korfu je bájná země Fajáků, Šťastných Fajáků z Odyssey. Je to ostrov zeleně.
† 05. 05. 2009 | kód autora:
KEr
Klimatické podmínky v oblasti Olympské riviéry jsou typicky přímořské. Denní teploty v měsících červenci a srpnu často ve stínu překračují hranici 30°C, přitom noční jen výjmečně klesnou pod 20°C. Po dlouhém horkém období se občas přižene nějaká bouřka. Potom denní teploty dočasně klesnou k 25°C, noční až k 15°C.
Celkový úhrn srážek ale dosahuje v letním období maximálně 50mm/měs. Není se proto třeba obávat nějaké propršené dovolené. Chladnější den je možno elegantně využít k poznávání okolní i vzdálenějším výletům.Celoroční teplotní statistiky znázorňuje graf. Teploty na spodní hranici vyznačují nejnižší noční teploty, horní hranice naopak nejvyšší denní. Průměrná denní teplota ve 13 hodin překračuje 30°
Pokud by jste se chystali do Nei Pori už v prosinci, nebo v lednu tak tady máte počasí.
† 05. 05. 2009 | kód autora:
KEr
Turistické letovisko Nei Pori
Dovolte mi přiblížit Vám velmi oblíbené řecké přímořské letovisko Nei Pori. Svoji polohu je vhodné jak pro klidnou rodinnou reakreaci tak pro aktivní dovolenou se spoustou rozmanitých výletů.
Zajímavá místa
Okolí Nei Pori je plné archeologických památek. Na první pohled upoutá krásně osvětlená pobřežní pevnůstka Platanomas tyčící se nad stejnojmeným městečkem. Z Nei Pori je vzdálena cca 5km příjemné procházky. Další památky si můžete prohlédnout na mapě archeologických památek.
† 05. 05. 2009 | kód autora:
KErSuvenýry co si z Řecka přivézt?
Mezi oblíbené výrobky, které si můžete z Řecka přivézt domů, patří bezesporu kůže (kdekoliv v Řecku se prodává obuv, kabelky, pásky, bundy, saka, kabáty), kožešiny (vyhlášená je Kastória v oblasti západní Makedonie) či šperky. I když si nedovezete díla šperkařských mistrů Lalaúnise či Zolótase, mnoho výrobků je inspirováno tradičními lidovými motivy a je překrásně zpracováno (vyhlášené je třeba stříbro z Ioániny).
Řecká abeceda
k výslovnostMinimum, které je dobré si zapamatovat i toho přepsaného do latinky, je: slabiky "di, ti, ni” vždy vyslovujeme "dy, ty, ny”, přepis často zachovává slabiky "gi, ge, gy”, které čteme "hji, hje, hjy”, a "ou” vyslovujeme jako "u”. Se zbytkem už si nějak poradíte.
Řecká abeceda
Název písmene
Velké písmeno
Malé písmeno
alfa
Α
α
beta
Β
β
gamma
Γ
γ
delta
Δ
δ
epsilon
Ε
ε
zéta
Ζ
ζ
éta
Η
η
theta
Θ
θ
ióta
Ι
ι
kappa
Κ
κ
lambda
Λ
λ
mý
Μ
μ
ný
Ν
ν
ksí
Ξ
ξ
omikron
Ο
ο
pí
Π
π
ró
Ρ
ρ
sigma
Σ
σ
tau
Τ
τ
ypsilon
Υ
υ
fí
Φ
φ
chí
Χ
χ
psí
Ψ
ψ
omega
Ω
ω
† 05. 05. 2009 | kód autora:
KErSamos je jedním z největších ostrovů v Egejském moři. Téměř sousedí s Tureckem, které je vzdáleno pouhý kilometr a půl. Samos je snad nejzelenějším ostrovem Egejského moře. Na jeho úrodných půdách se daří především vinné révě, ale i jiným zemědělským produktům. Na Samosu uvidíte jedny z nejvyšších hor v Egejské oblasti. Jednak horu Kerkis (1434 m), která je nejvyšší na ostrově, a dále horu Ambelos (1150 m).
Víno
Na Samosu se pěstuje vynikající sladké muškátové víno. Toto víno je pro svou kvalitu velmi známé a získalo už mnoho domácích i mezinárodních ocenění. Známé je například sladké víno Samos Nectar nebo suché víno Samina. Dokladem kvality místních vín je i skutečnost, že si je Vatikán zvolil za svá mešní vína.
Města, památky a jiné atraktivity
Na Samosu najdete poměrně velké množství historických památek. Jednou z nejzajímavějších je bezesporu Eupalionský kanál. Byl vystavěn v 6. století př.n.l. za vlády tyrana Polykrata. Jedná se vlastně o akvadukt, protože byl postaven, aby zásoboval hlavní město vodou. Tunel byl ražen ze dvou stran hory a díky přesným matematickým výpočtům se obě cesty setkaly téměř uprostřed. Eupalionský kanál je skutečným mistrovským kouskem antického stavitelství.
Nedaleko kanálu se nachází jedno z nejoblíbenějších turistických letovisek na ostrově. Pythagorion, přístav na jihovýchodě ostrova, dostal své jméno po slavném matematikovi Pythagorovi. V tomto městečku na vás čeká řada turistických památek, muzeí, taveren a barů. Přímo ve městě můžete navštívit archeologické muzeum a pozůstatky římského divadla. Nedaleko města se nachází Heraion, chrám bohyně Héry, který byl ve své době pravděpodobně jedním z největších na světě. Nad městem se pak tyčí hrad Lykurga Logotheta, který byl postaven na obranu proti Turkům počátkem 19. století.
Hlavní město Samos leží v severovýchodní části ostrova v krásném zálivu a je zároveň největším přístavem. Město je tvořeno dvěma částmi – starým městem Vathi a novým Samos Town. Najdete tu například kostel Agios Spyridonas, v němž bylo vyhlášeno připojení ostrova k Řecku, Pythagorovo náměstí, nebo Polykratovu zeď – pozůstatek původního opevnění. Určitě navštivte také archeologické muzeum, kde jsou k vidění mnohé antické památky, především 5 metrů vysoké chrámové sochy zvané kouros. Na ostrově Samos se také nachází více než 20 pozoruhodných klášterů a kostelů, většinou ze 16. století.
Až budete unaveni z prohlížení památek, jistě si rádi odpočinete na některé z místních pláží. Ty jsou zde většinou oblázkové, ale někdy i písečné nebo smíšené. Vyhlášené jsou třeba pláže Potokaki, Votsalakia nebo Chnissi Ammos na jihu ostrova, na severu jsou to pak pláže Kokkani, Lemoinakia a Tsamadou. Kouzelným místem ke koupání je i malé jezero asi 3 km záadně od letoviska Karlovassi, kde uvidíte také vodopády Potami.
Pythagoras
Nejznámějším místním rodákem je matematik, astronom a filosof Pythagoras ze Samu. Pythagora proslavila například jeho známá věta o trojúhelníku nebo objev iracionálních čísel. Pythagoras žil v době vlády již zmíněného tyrana Polykrata. Na ostrově je k vidění jeskyně, v níž se před krutým vládcem skrýval. Jako suvenýr si odsud můžete přivézt Pythagorův pohár. Kdo naplní tento pohár přes míru, přijde o celý jeho obsah, který se ztratí v důmyslném systému spojených nádob a násosky.
Tohle jsou fotky ze Samosu.
† 05. 05. 2009 | kód autora:
KEr
Κάνε πρακτικ
Διοικητική διαίρεση
Ρόδου (53.709)
Αρχαγγέλου (7.779)
Ατταβύρου (3.225)
Αφάντου (6.712)
Ιαλυσού (10.107)
Καλλιθέας (10.251)
Καμείρου (5.145)
Λινδίων (3.633)
Νότιας Ρόδου (4.313)
Πεταλούδων (12.133)
Μεγαλύτερη πόλη και πρωτεύουσα του νησιού η πόλη της Ρόδου με πληθυσμό 53.709 κατοίκους. Επίσης είναι πρωτεύουσα του Νομού Δωδεκανήσων.
Τι σημαίνει η λέξη Τσαμπίκα;
H λέξη Τσαμπίκα , είναι αρχαία Ελληνική 3000 ετων! Πρόκειται για την λέξη Ζαμβύκη. Ζαμβύκη ήταν ένα πλοίο των αρχαίων Ποντωρέων που ζούσαν στην ίδια περιοχή με τους σημερινούς Αρχαγγελίτες. Υπήρχε και ένα μουσικό έγχορδο όργανο , που το έλεγαν Ζαμβύκη και το έπαιζαν οι αρχαίες Αρχαγγελίτισες της Ποντόρειας που λέγονταν Ζαμβυκίστριες. Η αρχαία λέξη Ζαμβύκη έγινε στο στόμα των Αρχαγγελιτών Ζαμβύκα και σήμερα Τσαμπίκα.
η έκταση - rozloha
Δωδεκανήσιων (2.p) - Dodekanésské souostroví
Αιγαίου (2.p.) - Egejské ostrovy
γενικότερα (2. stupeň) - obecněji
βρίσκεται - nachází se
νοτιοδυτικά - jihozápadně
ο πληθυσμός - obyvatelstvo
κατοίκων (2.p.) obyvatel
χωρίζεται - dělí se
Δήμους (mn. č.) obvod
διοικητικά - správně (ve významu správovat něco)
μεγαλύτερη (3. stupeň) největší
η πρωτεύουσα - hlavní město
αρχαία - starověký, klasický
πρόκειται - mohlo by to být (volný překlad)
πλοίο - loď
ζούσαν - žili
η περιοχή - území
σημερινούς (mn.č. 4.p.) současný
έγχορδο όργανο - strunný nástroj
έλεγαν - nazývali
έπαιζαν - hráli
έγινε - stalo se
το στόμα - ústa
Copyright © 2008-2012 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.
